10. 5. 2021
Záhony na pěstování kukuřice a různých druhů zeleniny vyrostly na českobudějovické čistírně odpadních vod. Vodohospodáři tím nechtějí obohatit svůj jídelníček o důležité vitamíny, ale podpořit výzkumný projekt ministerstva zemědělství.
Cílem je sledovat, jak se látky, které se vyskytují ve vyčištěné odpadní vodě a kalech z čistíren odpadních vod, chovají v půdě a jak se dostávají do rostlin.
V blízkosti dosazovacích nádrží vzniklo devět záhonů. Ve dvou, kde je pěstována buď kukuřice nebo zelenina, jsou rostliny zalévány pitnou vodou, v dalších dvou vyčištěnou odpadní vodou. V následující dvojici záhonů je v půdě přimíchán kompostovaný kal z čistírny a v jednom stabilizovaný kal. Poslední varianta byla akademiky navržena jen pro kukuřici, protože současné zákony neumožňují zeleninu v dále nezpracovaném kalu pěstovat.
Naopak pro zeleninu vědci nachystali ještě dva záhony s jiným typem půdy, které jsou zalévány buď pitnou vodou nebo vyčištěnou odpadní vodou. Na místě vyrostla i malá meteorologická stanice.
Na projektu se podílí Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologické centrum AV ČR a Český hydrometeorologický ústav. Výzkumníci tu mimo jiné sledují teplotu a vlhkost vzduchu, sluneční záření, srážky, závlahy nebo průsaky půdního roztoku, půdní vlhkost a teplotu, emisi CO2 z půdy a další půdní vlastnosti a procesy včetně šíření látek v půdě a změn mikrobiálního společenství. Z rostlin budou v různých stádiích růstu odebírat vzorky, z nichž budou hodnoceny koncentrace jednotlivých látek.
Zároveň výzkumníci zhodnotí, jak rostliny v daném typu záhonu prospívaly. Pokus na čistírně bude probíhat dva, v případě potřeby i tři roky.